Nehoda vojenského vrtulníku

Nehoda vojenského vrtulníku

Jen necelých 400 metrů od novější zástavby domů v západní části obce se kousek od potoka z trávy vypínají zajímavé kovové objekty. Při bližším prozkoumání lze identifikovat tři listy rotoru z vrtulníku zasazené do země. Někteří z vás je možná zaznamenali při nedělní procházce nebo tímto západním směrem chodíte venčit své pejsky, možná jste i přemýšleli, kde se tady vzali a jakou událost mají připomínat. Žádný zápis týkající se události související s vrtulníkem jsem v obecní kronice neobjevil. Doslova o ní není napsána ani řádka. Při hledání informací jsem se tak musel obrátit na pamětníky z naší obce.

Po srpnu 1968 se letiště v olomoucké čtvrti Neředín nedobrovolně přeměnilo na základnu sovětské Rudé armády. Sověti zde měli veškerou vojenskou techniku a vybavení, což zahrnovalo i řadu vrtulníků. Více než 20 let, co zde vojáci pobývali, probíhaly v hangárech údržba, opravy či revize této techniky. V případě vrtulníků se po dokončení prací posílal stroj do vzduchu, aby se řádně zaletěl a vojáci si tak ověřili, že vše správně funguje. Dokonce se na vrtulníky někdy zavěšovaly těžké traverzy, aby proběhla i zatěžkávací zkouška. Tyto zkušební lety se konaly takřka denně, pro hněvotínské občany tak nešlo o nic výjimečného, když se jim nad hlavami neustále proháněly vojenské helikoptéry.

I v pátek 24. července 1987 nad naší obcí opět prolétávaly helikoptéry. Avšak jeden z vrtulníků typu Mil Mi-24 během letu zaznamenal technické problémy. Na jeho palubě se nacházeli tři sovětští vojáci – velitel Viktor J. Saveljev (†31), Alexandr F. Kapitanov (†25) a Vladimir G. Baranishenko (†28). Dle svědků události se náhle ozvaly rány, které připomínaly výstřely. Tyto zvuky pravděpodobně způsobila závada rotoru onoho vrtulníku. Stroj se začal řítit k zemi, jeden z listů rotoru se během pádu ulomil a nejmladší z vojáků ještě před dopadem na zem ze stroje vyskočil. Tento čin mu však život nezachránil. Ozvala se velká rána, se kterou se vrtulník zřítil do řepového pole a ihned vzplál.

Vzniklá situace samozřejmě neunikla pozornosti hněvotínských občanů. Ještě než však k samotnému místu dění stihli dojít, předjela je dvě vojenská auta, z nichž vyskákali Sověti s kulomety a celé okolí místa nehody obklíčili. Nikoho z přihlížejících nepustili blíže než na 50 metrů. Po několika minutách na místo dorazila cisterna a začala trosky vrtulníku hasit. Ze stroje nezbylo takřka nic, při dopadu se roztříštil na tisíce kusů. Všichni tři vojáci zahynuli.

Prohledávání okolí nehody trvalo do večera. Vojáci hledali těla členů posádky, z tohoto důvodu celou oblast od potoka až k soše sv. Floriána uzavřeli. Všechna tři těla byla nakonec nalezena a trosky vrtulníku byly během následujících dní odvezeny zpět na letiště, kde byly zakopány do země. Po roce 1989 byly vyzvednuty a prodány do sběru. Do dvou týdnů od havárie se sovětští vojáci na místo činu vrátili, aby zde zabetonováním tří listů vrtulníku společně s kamenným obeliskem vytvořili pomník této letecké nehody. O pomník dlouhá léta nikdo nepečoval, až v roce 2018 někdo jeho okolí upravil, kamenný obelisk natřel na modro a hvězdu na něm na červeno. Na každý ze tří listů připevnil informativní cedulku s textem v lámavé češtině, pravděpodobně tedy počítačem přeložený z ruštiny. Kdo má tuto úpravu pomníku na svědomí, to dnes s jistotou nevíme.

K podobné letecké nehodě došlo o 11 let později, v listopadu 1998, v lesích u Slatinic. Zde se kvůli technickým problémům a nepříznivému počasí zřítil tstejný typ vrtulníku. Z leteckého dne v Irsku se v něm do Přerova vraceli čtyři čeští vojáci. Tragickou havárii ani jeden z nich nepřežil. V místě nehody se nachází pietní místo s kamenným pomníkem.

Zajímavosti o nehodě včetně dobových fotografí naleznete zde: http://www.leteckabadatelna.cz/…/detail/871/

Jak událost popisuje hasičská kronika:

„Byl pěkný páteční den, když po zahoukání sirény jela naše vozidla do družstva a podle předem zpracovaného scénáře dvěma proudy oblehla budovu sušičky. Tři členové, tvořící první proud už umývali střechu, když si povšimli trochu zvláštního letu vrtulníku. Rozhodně to bylo zajímavější než mytí střechy a proto teď o tom můžu tak zasvěceně psát. Vrtulník, který prolétl nad budovami JZD, se pokoušel o nějaký manévr, snad obrátku, za přerušovaného chodu motorů. Manévr se nepovedl, ohnuvší se list hlavní vrtule porušil prodloužený trup k druhé vrtuli, čímž se stal stroj těžko ovladatelný, neboť ihned vysadil motor, a to byl konec stroje i posádky. Vrtulník sovětské armády se zřítil na západním okraji obce, v prostoru Hanelovy zahrady. Naše vozidla tam dorazila ihned a prováděla zásah na přání pilota druhého vrtulníku, který tam přistál, hledal letovou skříňku a našel ji, načež hned odletěl. Prostor se začal plnit lidmi, kteří nacházeli jednotlivé díly roztroušeny v řepě a v chmelnici. Když jsme svinovali hadice, přijely vozy bezpečnosti, útvaráků a sovětských hasičů z letiště. Za dva dni přijela kolona vojenských vozidel sovětské armády a pomocí těžké techniky dobývala z řepného pole to, co našim zrakům zůstalo utajeno. Vrak vrtulníku se vešel na pět náklaďáků. Na památku této tragické události byl postaven tříčlenné posádce pomník.“

Autor zápisu z kroniky SDH: Vlastimil Stejskal

  Prosím čekejte...