Mikulášské besídky ČsČK
Tradiční mikulášské zábavy patří již po několik posledních let k náplni akce rozsvícení obecního vánočního stromu (s výjimkou posledních dvou covidových roků). O organizaci karnevalů spojených s návštěvou Mikuláše, čertů a andělů se se svými žáky stará místní základní a mateřská škola. Při prohlížení starých fotoalb v archivu však zjistíme, že ne vždy tomu tak v Hněvotíně bývalo. Z let 1968 až 1971 máme množství fotografického materiálu, díky kterému se můžeme přenést v čase do dob, kdy tyto besídky probíhaly pod záštitou místního Československého červeného kříže.
Nedílnou součástí těchto předvánočních akcí byla samozřejmě návštěva Mikuláše v doprovodu čerta. A právě jejich masky jsou to, co na tehdejších fotkách zejména zaujme. Na dnešní poměry působí podivně až strašidelně – u čerta se děsivost očekává, ale u Mikuláše je spíše nepatřičná. Každopádně i tak nechyběla nadílka pro všechny přítomné děti v podobě dárkových balíčků. Další každoroční záležitostí byly kratší divadelní představení s pohádkovými motivy v podání místních dětí. A právě v této souvislosti je u fotografií uváděno jméno čestné členky Červeného kříže paní Anny Hájkové. Ta totiž s dětmi veškerá představení s ochotou připravovala a nacvičovala. Samozřejmostí byly různorodé kostýmy a scéna se blížila té profesionální díky tematickým kulisám. Další doprovodný program během předvánočního hemžení zajišťovala různorodá hudební čísla.
O jednom ročníků pojednává novinový výstřižek z roku 1970: „Čokoládová metla a dudlík byly odměnou pro každého člena dětské dechovky v Hněvotíně u Olomouce. Svými vystoupeními si získala srdce všech posluchačů a dokazuje, že rčení – Co Čech, to muzikant, nepřestalo docela platit. Velké ovace sklidila na mikulášské zábavě dětí, kterou připravila místní skupina ČSČK. Pohádkové pásmo s dorostem Červeného kříže nacvičila 75letá Anna Hájková. Na 150 rozradostněných dětí si odnášelo ještě malý dáreček.“ K tomu jen dodatek – s dětmi tehdy nacvičila pohádku O veliké řepě.
Paní Anna Hájková byla po celý svůj život s činností místního Červeného kříže úzce svázaná. Za svou aktivní účast ve společenském životě byla několikrát oceněna jak okresním výborem ČSČK, tak v roce 1975 i hněvotínským MNV, kdy z rukou jeho předsedy převzala „čestné uznání za záslužnou a obětavou práci v rozvoji a výstavbě naší obce“. Zesnula v požehnaném věku 80ti let o rok později.