Leden 2026 nám
připomněl, co je to pravá zima. Série ledových dnů, kdy rtuť teploměru
neklesla pod nulu, vylákala děti k sáňkování a odvážnější
spoluobčany dokonce k běžkování po okolí Hněvotína. Pojďme se ale
společně podívat hlouběji do historie, kdy mrazy v naší obci psaly mnohem
dramatičtější příběhy. Dotkneme se při tom i místní bruslařské
tradice.
Zápis v kronice za rok
1929 začíná slovy: „Rok 1929 možno nazváti rokem abnormálním. Tak
krutých mrazů a spousty sněhu nikdo z žijících lidí ani
nepamatuje.“ Největší mrazy udeřily v únoru, kdy na řadě míst
rtuť teploměru klesala až k –34°C. Na polích ležela až jeden metr
vysoká sněhová pokrývka. Vyjma divoké zvěře trpěla i zvířata
domácí – v Hněvotíně muselo být na následky oslabení utraceno až
25 kusů hovězího dobytka. Ministerstvo školství a národní osvěty
přerušilo na všech školách v zemi vyučování. V Hněvotíně měly
děti volno od 21. do 28. února. Tato zkušenost přivedla vedení školy
k myšlence zřídit při základní škole útulek ve stylu internátu pro
přespolní žáky, kteří mrzli při cestě do školy mezi poli. Vlivem vánic
se často stávalo, že se děti z Topolan ani do školy neměly jak dostat.
Ministerstvo školství návrh podpořilo.
Po těchto záznamech
o extrémech počasí následuje v kronikách určité hluché místo.
Z poválečné doby bohužel ucelené informace o počasí v Hněvotíně
chybí, protože kronika byla dopisována zpětně a velmi stručně. Více
informací nám přináší zápisy od poloviny 80. let. A právě zima
z roku 1985 místní pamětníky zaskočila. Hned na nový rok nasněžilo
20 cm sněhu a celé dva týdny se teploty držely mezi –20°C
až –30°C. V polovině měsíce napadlo dalších 20 cm sněhu. Kronika
počasí komentuje takto: „Pozoruhodné je to, že takové množství
sněhu napadlo na Olomoucku, zatímco na horách bylo sněhu málo.“
Obleva dorazila na začátku února, i když na jeho konci se ještě na
chvíli vrátily mrazivé teploty.
Další extrémní
počasí dorazilo o 11 let později v únoru 1996. Zatímco v lednu byl
sníh pro všechny radostí, zejména pro děti, které se po obci proháněly
na saních, v únoru už místní přešel smích. 19. února začalo vytrvale
sněžit až z toho nakonec byla 4metrová bílá peřina, která lámala
stromy a zpřetrhala elektrické vedení. Obec byla dva dny bez elektřiny a bez
vody. Dle kroniky takovou nadílku koncem února nepamatovali ani zdejší
starousedlíci.
Z novějších let se
můžeme ohlédnout do dob před 20 lety. Leden 2006 byl značně
zasněžený. Paní kronikářka Flášarová k tomu píše: „Během
celého měsíce narůstaly u domů kopce sněhu, někde až metr vysoké.
(…) Pro starší obyvatele bylo problémem až třikrát denně sníh
uklízet. Uprostřed měsíce malý odpočinek od stálého odklízení a pak
znovu padal a padal.“ V některých dnech bylo až –30°C. Tento trend
pokračoval i v únoru. Lidé už neměli napadaný sníh ze dvorků a vjezdů
kam odklízet, a tak jej vyváželi na pole. Zima se nechtěla vzdát vlády ani
v březnu, až nakonec v jeho závěru došlo na skokové oteplení a rychlé
tání sněhu.
K zimě patří
bruslení a nejinak je tomu i u nás v Hněvotíně. Ale bylo tomu tak vždy?
Kolem roku 1995 se mezi členy TJ FC Hněvotín vyrojily první myšlenky na
realizaci hřiště pro malou kopanou, které by v zimě sloužilo coby
kluziště. Do konce roku bylo hotovo. Hřiště se škvárovým povrchem
o rozměrech 22,2 × 50 m vzniklo v zadní části areálu na místě
bývalé střelnice. Obec realizaci podpořila částkou 50 000 Kč. Místní
tak konečně měli kde v zimě bruslit. Další prostor pro kluziště vznikl
zhruba o šest let později, kdy místní volejbalisté sdružení kolem rodin
Dostálových, Filkászových a pana Pavla Nováka svépomocí zbudovali
hřiště s antukovým povrchem lemované obrubníky o rozměrech 22 × 15
m. Bylo opatřeno vyndavacími kůly pro volejbalovou síť, které se daly
před zimou demontovat pro účely zřízení kluziště. S ledem to ale nebylo
jednoduché. Nastříkaný led opakovaně poškozovali vandalové, byl též
problém s přívodem vody. V roce 2002 tak byla v sousedství hřiště
zbudována nová vodovodní přípojka, čímž vznikly dvě ledové plochy,
přičemž více péče se následně věnovalo té škvárové. Ta získala
v roce 2009 osvětlení pro noční bruslení a v roce 2011 došlo na
srovnání a zhutnění jejího povrchu. Dle zpravodaje se zde bruslilo ještě
v letech 2010, 2016 a 2017, kdy se o led starali naši hasiči. V zimě
2018 a 2019 se bruslilo již na novém víceúčelovém hřišti
s tartanovým povrchem. Vždy ale měla bruslařská sezóna krátkého
trvání, neboť po pár dnech přišla obleva. A nejinak tomu bylo letos, kdy
jsme se mohli po ledu prohánět na tenisovém kurtu č. 1.
