V průběhu historie naší obce vznikla celá řada spolků, které
nabízely hněvotínským občanům aktivní společenské vyžití.
V posledním pohledu do historie letošního roku si připomeneme některé
z těch, které měly významný vliv na místní komunitu, ovšem postupem let
zanikly.
Čtenářský spolek Václav
Pěvecko-čtenářský spolek Václav byl založen roku 1892 coby důsledek
nuceného odchodu českých členů z německo-českého spolku
Vorschussverein. V dalších letech hrál Václav významnou roli
v národnostním pření mezi zdejším českým a německých obyvatelstvem.
Zázemí spolek zpočátku našel ve výměnku na statku Jana Přikryla,
následně v hostinci Františka Chudoby, kde sídlil do roku 1912. Tehdy byl
po pronájmu hostince německému nájemci nucen přesídlit do Topolan. Tato
událost činnost spolku postupně utlumila a o rok později vedla k jeho
zániku. Největší slávy spolek dosahoval roku 1903, kdy měl 82 členů. Od
roku 1919 na jeho činnost navázal odbor Národní jednoty, který pořádal
divadelní představení, přednášky, oslavy národních velikánů či plesy.
Součástí spolku byla knihovna o 70 svazcích, která půjčovala knihy
zdarma členům i nečlenům. K roku 1924 měl odbor 137 členů. Jeho
činnost trvala po celé období první republiky a skončila se začátkem
druhé světové války.
Svaz protifašistických bojovníků
Tato společenská organizace sdružovala přímé účastníky prvního a
druhého odboje, kteří na vlastní kůži pocítili hrůzy války. K roku
1978 měla 34 členů, z toho 28 mužů a 6 žen. Řada z nich se i přes
vysoký věk účastnila brigádnických akcí v obci a v zemědělském
družstvu. Spolek kladl důraz na osvětovou činnost mezi mladou generací. Ve
spolupráci se školou byly organizovány besedy s účastníky odboje. Roku
1981 se tak žáci zúčastnili přednášky Rudolfa Albrechta s názvem
„Koncentrační tábor vlastníma očima“ nebo besedy „Boje
československé armády 2. světové války“, kterou vedl Josef Nerad. Po
roce 1981 se stal předsedou svazu Vladimír Tengler. S postupem času
členská základna stále více stárla, část členů byla vzhledem ke svému
zdravotnímu stavu upoutána na lůžko a činnost svazu tak pomalu
utichala.
Svaz chovatelů drobného zvířectva
Zajímavou kapitolou spolkového života v obci byl spolek sdružující
chovatele králíků, drůbeže, holubů, nutrií a cizokrajných ptáků
fungující od 60. let. V roce 1979 měl 27 členů. Pod vedením předsedy
Jana Ištvánka byly pořádány výstavy zvířectva na zahradě za kulturním
domem a členové se zapojovali do množství soutěží v okolí. Kronika
činnost spolku komentuje: „Záslužné na tom bylo to, že starší
členové se snažili zapojit do této krásné činnosti i mládež.“
V 80. letech kronika o aktivitách spolku mlčí a je tedy otázkou, kdy byla
jeho činnost ukončena.
Československý svaz žen
Svaz žen sehrával v obci významnou společenskou roli a byl jednou
z nejaktivnějších složek Národní fronty. Ke konci 70. let čítal
152 členek, které se podílely na organizaci poznávacích zájezdů, kurzů
studené kuchyně, oslav MDŽ či vítání občánků. V každém roce
navštěvovaly zdejší ženy starší 65 let a předávaly jim drobné dárky,
získávaly nové dárkyně krve a nezapomínaly ani na děti – finančně
podporovaly výlety mateřské školy a při zahajování školního roku
předávaly knihy novým prvňáčkům. Během 80. let se energie svazu
zaměřila na pořádání babských bálů, které byly mezi místními
oblíbené. Dlouholetou předsedkyní byla Jaroslava Mikšíková, v roce
1986 od ní pomyslnou štafetu přebrala Jindřiška Flášarová. Po roce
1990 se název spolku změnil na Český svaz žen a zaměřil se více na
činnost pro děti, o čemž jsme si na stránkách zpravodaje již letos
přesvědčili. Jednou z posledních větších akcí byl zájezd do lázní
Györ v Maďarsku v dubnu 2011. Činnost svazu byla po vzájemné dohodě
členek ukončena na jaře 2013.
