Coby zlomový rok lze z pohledu hněvotínského hasičského sboru vnímat
ten s letopočtem 1978. Vnesl totiž do jeho činnosti nový svěží vítr.
Starostou SDH byl tehdy zvolen 24letý Josef Studený a taktéž zbytek výboru
doznal obměny. Ovšem hned během první organizované akce zažilo nové
vedení neočekávanou situaci: „Nejprve jsme obnovili tradici a
uspořádali hodovou zábavu. Malá návštěva nevěstila nic dobrého.
Příčina malého zájmu, jak se později ukázalo, byla v tom, že naše
plakáty uvedly osvědčenou kapelu pod jejich novým názvem ‘Bix’ a
neštěstí bylo hotovo.“ Jak kronika dále popisuje, starší občané
na akci nedorazili, neboť se domnívali, že půjde o tvrdou hudbu, mladí
zase po prvních tónech valčíkového rytmu hromadně opouštěli sál.
„A tak tam zůstala necelá stovka věrných.“ uzavírá
kronika.
Fakt, že je činnost hasičů mnohdy nepředvídatelná, dokládá zápis
z roku 1983. Jen co se hasiči vrátili z účasti na červnových
soutěžích v Ratajích, Přáslavicích a Olomouci, zastihl je požární
poplach. Hořelo ve Skalách, kde tehdy fungovala skládka odpadů.
„Vyjela obě naše vozidla na požářiště. Tam se nám naskytl smutný
obraz. Velká sucha, stále hořící ohně na skládce a nepříznivý vítr
vedly k tomu, že chytla suchá tráva v okolí a už to šlo – keře,
stromy, vše v jednom plameni, bylo poškozeno vše od skládky na východ, kde
se oheň zastavil, neboť tam byla na poli nasetá kukuřice (naštěstí, být
tam obilí, nevím, nevím.)“ píše kronikář pan Stejskal.
Velké oblibě se mezi okolními sbory těšila soutěž v požárním
sportu „O putovní pohár rady MNV“ na místním hřišti, kterou
hněvotínští hasiči pořádali v letech 1977 až 1986. Pětkrát pohár
získali hasiči ze Svésedlic, třikrát tým z Přáslavic, jednou z Ratají
a v roce 1983 si pohár s velkou slávou vybojovalo naše domácí
družstvo.
Stejně jako během nedávného náboru mladých hasičů, který proběhl
v květnu 2025, se i v minulosti hasiči snažili prezentovat svou činnost
místním dětem. Jeden takový den otevřených dveří se konal 20. března
1987: „…další akce byla určena především pro školní mládež.
Garážemi návštěvníky provázel Vladimír Komínek, Stejskal přítomné
provázel v klubovně, kde byla instalována výstavka z práce naší
organizace a kresby – požární ochrana očima dětí. Venkovní prostory
pak byly doménou Antonína Odložilíka a Petra Jašůrka.“ Práci
s mládeží se ve sboru dlouhodobě věnoval zejména Pavel Hejtman. S dětmi
pravidelně jezdil na soutěže – třeba v roce 1988 na závody
„Plamen“ v Drahanovicích, dále do Těšetic, Ratají či do Velké
Bystřice. „Mimo odbornou přípravu se u dětí klade důraz na vztah
k hodnotám, které obhospodařují a vyprodukují, a tak není divu, že se
zapojovaly i do brigádnické činnosti.“ Po roce 1991 však došlo,
vlivem pracovního vytížení vedoucích, k útlumu této činnosti, což
kronika komentuje takto: „…dosud se nepodařilo najít odpovídající
náhradu. Tato okolnost nevěstí nic dobrého do budoucna. Musíme tento
problém řešit a to urychleně, nemáme-li se změnit ve spolek plkajících
starců.“ Situace se začala zlepšovat o osm let později, kdy sbor
zažil příliv nových mladých členů včetně dětí školou povinných:
„Samozřejmě tuto příležitost nechceme promarnit, a tak jsme našli
náhradní řešení, že tuto oblast musí rozhýbat starosta a velitel, než
bude ustanoven vedoucí.“ O rok později už se dětský tým začal
opět připravovat na soutěže, jejich tréninku se ujal velitel zásahové
jednotky František Piňos.
V takto optimistickém ladění zakončujeme nahlédnutí do hasičské
kroniky. I současným vedoucím mladých hasičů přeji, aby i oni zažili
příliv nových svěřenců a mohli se s nimi v brzké době vypravit na
některou ze soutěží.
